Jubilující Václav Cigler poprvé představí v celé šíři své kresby

TISKOVÁ ZPRÁVA | 21. 3. 2019

Sochař, architekt a pedagog Václav Cigler (*1929) se nesmazatelně zapsal do dějin světového výtvarného umění tím, že jako první začal pracovat s optickým sklem. Jeho dílo je však mnohem rozmanitější, což ukáže od 21. března rozsáhlá výstava jeho kreseb v Muzeu moderního umění. Návštěvníci výstavy nebudou ochuzeni ani o umělcovy skleněné objekty, které jako intervence obohatí od dubna stálou expozici v Arcidiecézním muzeu Olomouc a v červnu „zasáhnou“ kroměřížský Arcibiskupský zámek a Květnou zahradu.

Václav Cigler, který v dubnu oslaví své devadesátiny, se věnuje kresbě od počátku své tvorby, tedy více než sedm dekád. „Moje kresby jsou stavebními výkresy, schématy chrámů s půdorysy křížů a labyrintů okvětí, moje kresby jsou chůzí, blížením, pohybem,“ říká samotný autor.

Nová výstava poprvé představí ucelený retrospektivní vhled do Ciglerova kresebného díla, které lze datovat od návrhů na fontánu vytvořenou pro EXPO ’58 v Bruselu z let 1956 až po současnost. Jednotlivé cykly – Pole, Znaky, Vejce, Fontána, Architektura, Landart, Figura, Zvěstování a Snímání z kříže – vznikaly postupně v časových plánech a splývaly jako součást autorova života. „Návštěvníkům ukážeme asi třetinu z více než šesti set prací na papíře. Bude to osobní a bezprostřednější poloha autorovy tvorby, protože kresby jsou často myšlenkovou a zárodečnou formou jeho velkých realizací,“ vysvětluje Ciglerův blízký spolupracovník, architekt Michal Motyčka, který je společně s kurátorkou Janou Šindelovou spoluautorem výstavy.

Ve výstavním sále Trojlodí podtrhuje expozici instalace z grafitových stěn symbolizujících X brány, jež vytvořily jeden příčně dělený prostor. Brány směřují i uvádějí návštěvníka z jedné vizuální situace do druhé. Průchod umocňuje světelný akcent zabudovaný v hranách hranolů podepírajících stěny galerie, které staticky i opticky popírají stávající nosné sloupy.

Tři nezávislé stěny v zadní části výstavního prostoru zakončují loď sálu symbolickým křížem. Instalaci doplňují dva objekty ze skla, Vejce a trojboký hranol nazvaný Sloup.

Václav Cigler v polovině šedesátých let založil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě ateliér nazvaný Oddelenie skla v architektúre. Byl průkopníkem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu ve světovém kontextu. „Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování. Dělám netechnické přístroje, které vnější prostředí zvětšují, zmenšují, zrcadlí, světelně a barevně rozkládají,“ říká Václav Cigler pro Databázi středoevropského umění (CEAD), kterou vytváří olomoucké Muzeum umění.

Současně se zahájením výstavy vychází také publikace Václav Cigler Kresby I. Pole.

Skleněné intervence v Olomouci a v Kroměříži

Václav Cigler patří ke světově uznávaným autorům umělecké generace nastupující na počátku 60. let dvacátého století. Jeho tvorba je zaměřena na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace světelných struktur a šperků, kresby, projekty do krajiny a kompozice pro architekturu.

S jeho díly se setkají i návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea, kde bude od dubna šest intervencí do stálé expozice. „Například instalace v kapli sv. Barbory vytvoří jakousi časovou i duchovní osu místa.

V exteriéru zase bude objekt připomínající světelný maják,“ popisuje Michal Motyčka s tím, že další díla budou například v Rajské zahradě nebo křížové chodbě Zdíkova paláce. Od června budou mít možnost vidět Ciglerovy práce také návštěvníci kroměřížského zámku a Květné zahrady.

U příležitosti výstavy vyšla autorova publikace Václav Cigler Kresby I. Pole.