Josef Stern (1716–1775)

Josef Stern (1716–1775)

5. 6. – 4. 10. 2015
Arcidiecézní muzeum Kroměříž | Galerie Zámecké obrazárny Arcibiskupského zámku v Kroměříži

AUTORKA KONCEPCE | Michaela Šeferisová Loudová
KURÁTOR | Miroslav Kindl
AUTOŘI TEXTŮ | Petr Arijčuk, Michaela Šeferisová Loudová, Tomáš Valeš
AUTOR ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ | Marek Novák
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Bohdan Bloudek
PŘEKLADATELKA | Eva Kubáčová
KONZERVÁTORKA | Libuše Vybíralová
EXPONÁTY NA VÝSTAVU LASKAVĚ ZAPŮJČILI | Arcibiskupství Kolín nad Rýnem, Arcibiskupství olomoucké, Biskupství brněnské, Milosrdní bratři v Brně, Moravská galerie v Brně, Moravská zemská knihovna, Muzeum města Brna, soukromá sbírka Brno, soukromá sbírka Dolní Rakousko
ZÁŠTITU NAD VÝSTAVOU PŘEVZAL | Jeho Excelence Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský

Svou tvorbou ozdobil interiéry kostelů a zámků na celé Moravě a ve Slezsku. Jeho díla najdeme v Brně, Kroměříži, Olomouci, Krnově, Dubu nad Moravou a v řadě dalších měst a obcí. Přestože Josef Stern (1716–1775) patřil mezi nejvýznamnější a nejproduktivnější malíře 18. století v regionu, reprezentativní výstavy se dosud nedočkal. Velký dluh splatí od 5. června výstava, kterou v Obrazárně Arcibiskupského zámku v Kroměříži společně pořádají Muzeum umění Olomouc, Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a kroměřížský Národní památkový ústav.

Podle autorky koncepce výstavy Michaely Šeferisové Loudové je Josef Stern jednou z nejvýraznějších uměleckých osobností působících na Moravě a v přilehlé části rakouského Slezska ve druhé polovině 18. století. „Takové hodnocení si zaslouží nejen díky nebývalému počtu děl, která vytvořil, ale také díky rozmanitosti malířských úloh, které byl schopen naplnit. Vytvářel oltářní a závěsné obrazy, portréty a olejové skici a jako jeden z mála v moravském prostředí ovládal i techniku freskové malby,“ vyjmenovala historička umění pestrou škálu Sternových malířských disciplín. 

Rodák ze Štýrského Hradce prošel všemi stupni malířského vzdělání. Vyučil se u místního dekoratéra, poté absolvoval studijní cestu do Itálie. Pobýval v Římě, navštívil zřejmě i Benátky, Neapol a další italská města. Po návratu se zapsal na vídeňskou uměleckou akademii, kde poznal expresivní malbu jednoho z hlavních představitelů rakouského pozdně barokního malířství Paula Trogera a jeho žáků. „Italské zkušenosti a vídeňské školení byly pravděpodobně pro nejvyššího zemského komořího na Moravě Jana Leopolda hraběte z Dietrichsteinu rozhodující, aby Sterna povolal do svých služeb. Před rokem 1750 přišel do Brna, kde se natrvalo usadil a založil svou dílnu,“ připomněl historická fakta kurátor výstavy Miroslav Kindl.

Postavení dvorního malíře a bohaté portfolio schopností malíři zajistily množství prestižních zakázek a takřka bezkonkurenční postavení trvající až do jeho smrti v roce 1775. „Byl osvobozen od cechovních povinností, mohl neomezeně přijímat zakázky a mít své vlastní žáky,“ přiblížila autorka koncepce kroměřížské výstavy důvody úspěšné Sternovy kariéry.

Na jejím počátku stála v roce 1750 objednávka olomouckých kanovníků na obraz pro hlavní oltář poutního kostela v Dubu nad Moravou. „Je to jeden z nejlepších Sternových uměleckých výkonů. O to více nás těší, že se farnost v Dubu k naší výstavě připojí a dílo si zájemci budou moci prohlédnout jednak na výstavě v podobě přípravné skici pro obraz a pak také přímo na místě, v rámci projektu Duchovní osa Moravy,“ ocenil Kindl a vysvětlil, že společný program Muzea umění Olomouc, Národního památkového ústavu a Arcibiskupství olomouckého propojí místo konání výstavy s poutním kostelem a jeho návštěvníkům nabídne rozšířený kontext vzniku díla a srovnání skici a výsledné realizace.

Následovaly zakázky Jana Leopolda z Dietrichsteinu a jeho bratra Karla Maxmiliána, pro které vytvořil řadu obrazů i fresek – v kapli zámku v Sokolnicích, nedochované malby na zámku v Mikulově nebo fresky v kapli brněnského Paláce šlechtičen. Významnou zakázkou byla malířská výzdoba biskupské rezidence v Kroměříži, na níž pracoval společně s dalším významným rakouským pozdně barokním malířem a členem Vídeňské akademie Franzem Antonem Maulbertschem. Sternovými zákazníky byly také církevní řády, například premonstráti na Hradisku u Olomouce, brněnští minorité, dominikáni, kapucíni a kartuziáni, piaristé v Kroměříži, minorité v Krnově nebo cisterciačky v Předklášteří u Tišnova. Poslední velkou prací pak byla výzdoba klášterního kostela milosrdných bratří v Brně.

Výstava v galerii Zámecké obrazárny Arcibiskupského zámku v Kroměříži postihne podle Kindla všechny polohy Sternovy tvorby. „Vystavené olejové skici, kresby a oltářní obrazy budou společně s freskovou výzdobou zámecké kaple a knihovny unikátní příležitostí nahlédnout pod jeho malířský štětec a přiblížit návštěvníkům profesní život významného barokního umělce přímo před jeho autentickými díly,“ upozornil s tím, že výstavu doplní sochařská díla Sternova uměleckého partnera, brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1735 – 1812).

Projekt doprovází reprezentativní katalog a speciální výukové programy pro školy. Je také jedním hlavních bodů letošního programu projektu Duchovní osa Moravy, který zvýhodněnou společnou vstupenkou propojuje turisticky atraktivní objekty v Olomouci a Kroměříži.