Výstava křesťanského kultu je přitažlivá i pro nevěřící

AKTUALITA | 24. 3. 2017

Kult eucharistie se stal ve vrcholném a pozdním středověku jedním z ústředních témat evropské kultury a prostupoval všemi sférami života tehdejší společnosti. Výstava V oplatce jsi všecek tajně sleduje různé podoby eucharistické úcty a kultu.

Slavení eucharistie, ustanovené při poslední večeři Ježíše Krista, i její zvláštní postavení mezi prostředky Boží milosti, patřilo k základům křesťanské církve od jejích samotných počátků. O různorodé podobě eucharistické úcty podává svědectví řada pozoruhodných památek architektury, sochařství, malířství i uměleckého řemesla. 

Těžiště výstavy spočívá v exponátech středověkého umění, instalaci však doplňují díla z období baroka, 20. století a v květnu ji doplní audiovizuální instalace současného umělce Pavla Mrkuse, vytvořená přímo pro Ambit Arcidiecézního muzea.

Spoluautor výstavy Aleš Mudra na vernisáži připomněl, že svátost eucharistie se slaví nejpozději od třináctého století jako prostředek skutečného zpřítomnění boha v tomto světě. 

„Oplatka se proměňuje v pravé tělo Kristovo. Toto svátostné tělo má shodnou podstatu s lidským tělem Ježíše a zároveň je totožné s tělem duchovním, které setrvává na nebesích. Pochopit tyto záhady slovem nebo rozumem je obtížné. Umění má tu obrovskou výhodu, že oslovuje emoce a tyto otázky a záhady může zprostředkovat,“ řekl Mudra.

Zároveň vysvětlil, proč by toto téma mělo zajímat dnešního člověka v sekularizované společnosti. „Eucharistie byla ve středověku prominentním prostředkem přesahování za hranice lidské zkušenosti a za každodennost. Touha překračovat hranice je všelidská a přetrvává stále,“ prohlásil Mudra.

Arcibiskup Jan Graubner potvrdil, že se mu výstava líbí. „Samozřejmě, že tyto posvátné věci v muzeu vyzní jinak než v chrámě, když jsou použity, k čemu mají, když v té monstranci je opravdu přítomen Kristus pod způsobou chleba. Tady je to v jiné atmosféře. Ale je to vynikající příležitost vidět jiné souvislosti a vidět vše zblízka.

Zaujal jej svatostánek ze želvoviny s Kristem ze slonové kosti. „Uvědomuji si, jak tehdy záleželo na tom, aby umělci našli co nejcennější materiál. Hledali tu největší hodnotu, která by byla důstojná toho, aby v ní přebýval Kristus,“ uvedl arcibiskup.

Mezi historické skvosty výstavy patří i deskový obraz následníka Lucase Cranacha staršího Mše sv. Řehoře, který je zapůjčen z Národní galerie. 

Největším exponátem je Predela s Poslední večeří od Hanuše Elfeldara, obraz z kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře.

Zastoupena jsou ale i díla mnohem novější, která tvoří pomyslný přesah. Mezi nimi například Večeře v Emauzích od Jana Zrzavého nebo grafika Bohuslava Reynka Pieta.

„Výstava může oslovit i nevěřícího, protože díla jsou vizuálně nesmírně atraktivní a výrazná. Navíc jsou u nich rozšířené popisky psané srozumitelným nevědeckým jazykem,“ domnívá se její hlavní autorka z Muzea umění Helena Zápalková.

Vzniku výstavy předcházel pětiletý výzkum podpořený Grantovou agenturou České republiky a zaštítěný Národním památkovým ústavem.

Foto: Tereza Hrubá