V Kroměříži dnes začíná konference Zrod soudobého Středoevropana

AKTUALITA | 19. 9. 2018

Dlouhé období mezi lety 1848 a 2018 zhodnotí mezinárodní umělecko-historická konference Zrod soudobého Středoevropana, kterou na Arcibiskupském zámku v Kroměříži pořádají ode dneška až do pátku Národní památkový ústav, Univerzita Palackého, Muzeum umění Olomouc a město Kroměříž.

Přednášející se zaměří na otázky postupného formování občanské společnosti, na přístupy k jejímu studiu, na odraz doby ve výtvarném umění s přesahem do sociologie či politologie. Konference je vymezena rokem, ve kterém se do Kroměříže přesunulo první ústavodárné shromáždění ve střední Evropě, a letošním rokem, který Evropská unie vyhlásila rokem Evropského kulturního dědictví. 

Záštitu nad konferencí převzal předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Význam konference podtrhují úvodní přednášky bývalého předsedy české vlády Petra Pitharta, který je sice momentálně na přednáškovém turné v USA, ale svou přednášku předtočil, bývalého rakouského vicekancléře Erharda Buseka či amerického historika umění Stevena Mansbacha.

Současná občanská společnost

„Těžiště většiny historických referátů bude takzvané dlouhé 19. století, zejména jeho druhá polovina, kdy se v důsledku převratných ekonomických, sociálních a politických změn rodila současná občanská společnost,“ vysvětluje Michael Viktořík, vedoucí sekce nejnovějších dějin na katedře historie olomoucké filozofické fakulty.

„Právě v tomto období vznikla a rozvíjela se celá řada stereotypů a mýtů, ale i celá řada ,-ismů‘, které jsou integrální součástí naší přítomnosti. Většina příspěvků se bude z různých úhlů věnovat těmto stále aktuálním a důležitým tématům, jako jsou nacionalismus, sociální otázka, emancipace nebo česko-německé vztahy. Dvacáté století není pochopitelné bez studia století devatenáctého,“ vysvětluje Viktořík.

Odborná špička

Konference se zúčastní přední čeští historikové a historičky obecných dějin i dějin umění. Společně budou hledat v minulosti paralely a analogie se současností. „Příspěvky věnované vzniku moderních národů – českého, slovenského, maďarského – a států či formování moderní občanské společnosti doplní pohledy zahraničních odborníků: pařížské profesorky Catherine Horel a rakouského historika Lothara Höbelta,“ osvětluje historik Jan Stejskal z Filozofické fakulty UP. 

„Všechny přednášky jsou určeny pro širokou odbornou veřejnost. Přestože se příspěvky budou zabývat složitými a mnohdy také konfrontačními tématy, snahou přednášejících bude je podat z nadhledu stravitelnou formou. Součástí vystoupení zahraničních účastníků bude simultánní překlad do češtiny, aby nebyla případná neznalost jazyka zbytečnou bariérou,“ říká Stejskal.

Účastníci konference se zaměří především na různé aspekty formující se občanské společnosti, a to nejen v kontextu národních hnutí a demokratizace společnosti, ale i industrializace a s tím související sociální otázkou.

Kroměřížský sněm

„Stranou nezůstane ani osobnost Františka Palackého a samotného kroměřížského sněmu, na němž se objevil pokus řešení soužití národů habsburské říše mírumilovnou cestou na principech konstituční monarchie. Jsme přesvědčeni, že si dnešní doba klade otázky, které nejsou nepodobné těm, které si kladli naši předkové v Kroměříži – zda je pro malý národ smysluplné existovat ve větším celku, který vyznává svobodu a ctí právo a ústavní zvyklosti,“ dodává Jan Stejskal.

Na mezinárodní konferenci navazují kulturní akce pro veřejnost – koncerty zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů v Kroměříži či výstava Rozlomená doba v Muzeu umění Olomouc.