V Arcidiecézním muzeu je znovu k vidění Zlaté slunce Moravy

AKTUALITA | 22. 10. 2019

Tisíc čtyři sta osmdesát diamantů a osmnáct smaragdů zdobí barokní monstranci známou jako Zlaté slunce Moravy. Tu ode dneška mohou opět obdivovat návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc, po skončení intervence Václava Ciglera se totiž vrátila zpět do Klenotnice I.

„Tato zlatá monstrance typu barokního sluncového ostensoria je nejcennějším předmětem pokladnice olomoucké katedrály. Byla vždy spojována se jménem olomouckého biskupa, kardinála Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu (1711–1738), který na její zhotovení odkázal své klenoty, skutečnou objednavatelkou díla se ale nakonec stala až deset let po jeho smrti olomoucká kapitula,“ přibližuje historii tohoto skvostu kurátorka Helena Zápalková.

Podle modelu olomouckého barokního sochaře Jana Antonína Richtera (1712–1762) monstranci v letech 1748–1750 vytvořil brněnský zlatník Andreas Vogelhundt. Do její výzdoby byly ovšem zakomponovány také některé starší prvky, pocházející z dnes již neznámých zlatnických předmětů. Nejzajímavější z nich je štítek s vyobrazením trůnícího sv. Václava s trojici erbů u nohou (erb olomoucké kapituly a císaře Ferdinanda II.), vytvořený brilantní technikou transparentního smaltu. Jde o polepšený znak olomoucké kapituly, který jí na popud kardinála a olomouckého biskupa Františka Dietrichsteina (1599–1536) udělil v roce 1623 císař Ferdinand II. (1617–1637).

Klenotnici I můžete navštívit denně kromě pondělí vždy od 10 do 18 hodin.