Sbírku Miloslava Holého představil jeho vnuk Petr Berger

AKTUALITA | 8. 3. 2018

Práce na papíře patří k nejpočetnějším, systematicky budovaným sbírkovým fondům Muzea umění Olomouc. Materiálová povaha těchto děl však zároveň neumožňuje jejich dlouhodobou prezentaci. Cyklus krátkodobých výstav Pohledy do sbírek, který volně navazuje na stálou expozici umění 20. století Století relativity, se proto snaží jejich bohatství a pestrost veřejnosti postupně zpřístupňovat. Tak je tomu i v případě výstavy věnované kresbě a grafice ze sbírky významného českého malíře Miloslava Holého (1897–1974). Vystavená díla českých i německých autorů 19. až 20. století odrážejí na jedné straně rozsah Holého sběratelských a studijních zájmů a na straně druhé také tvorbu jeho generačních vrstevníků, spolužáků a přátel. 

Výstavou vás dnes od 17 hodin provede při speciální komentované prohlídce její kurátorka Helena Zápalková. 

Mezi nestarší exponáty náleží kresby Josefa Navrátila (1798–1865) a Julia Mařáka (1832–1899). Oba autoři patří ještě do generace umělců 19. století. Počátky českého moderního umění ilustruje oboustranná figurální kresba Jana Preislera (1872–1918), bravurního kreslíře a průkopníka symbolismu v malbě na konci 19. století. Výjimečné jsou i kresby talentovaného, předčasně zesnulého malíře Jindřicha Pruchy (1886–1914), ovlivněného fauvismem a expresionismem. Bezprostředností kresebného záznamu figury v pohybu zaujmou studie tanečních etud a ženských aktů od významného českého sochaře Josefa Mařatky (1874–1937).

„Na počátku 20. století Mařatka působil v pařížském ateliéru Augusta Rodina, kde si tento způsob kresby osvojil“ říká Helena Zápalková, kurátorka výstavy. 

Za mimořádnou akvizici lze označit také kresby dvou umělců židovského původu – Jiřího Karse (1882–1945), pocházejícího z Čech, a Julese Pascina (1885–1930), narozeného v Bulharsku. „Oba vystudovali malířství na akademii v Mnichově a většinu svého tvůrčího života strávili ve Francii. Kars se postupně vypracoval v uznávaného malíře krajin a aktů, Pascin, který se proslavil zejména expresivními obrazy pařížských prostitutek, byl rovněž zručným karikaturistou,“ dodává Zápalková. 

Vedle kreseb hrála v Holého sběratelství podstatnou roli také volná autorská grafika. Německý impresionismus a expresionismus reprezentují tisky Maxe Liebermanna (1847–1935), Lovise Corintha (1858–1925) i Waltra Zeisinga (1876–1933). Expresivním litografickým portrétem své múzy a milenky Almy Mahlerové  je ve sbírce zastoupen také rakouský malíř a grafik Oskar Kokoschka (1886–1980). Ojedinělý lept ze studijního pobytu ve Florencii představuje známého českého malíře a teoretika Bohumila Kubištu (1884–1918) ještě před jeho kubo-expresivním tvůrčím směřováním.

Výběr ze sbírky Miloslava Holého nabídla Muzeu umění jeho rodina. „Udržovat křehká díla na papíře v dobrém stavu je velká starost a nám na to nezbývá čas. Na druhou stranu by si děda jistě přál, aby sbírka zůstala zachována co nejvíce pohromadě. Právě proto jsme ji nechtěli nabízet do aukce. S olomouckým muzeem dlouhodobě spolupracujeme, víme, že má kvalitní sbírky a bude kresbám a grafikám věnovat náležitou péči,“ uvedl malířův vnuk Petr Berger, který je sám akademický malíř a restaurátor.