Polívka, Suchan, Poullain, Jařab a další se přidávají k vyjádření podpory pro MUO

AKTUALIZOVÁNO | 13. 5. 2019 | Svoji podporu Muzeu umění Olomouc můžete posílat na: horak@muo.cz 

Pražská galerie DOX vydala petici na podporu MUO a NG a požaduje odstoupení ministra Staňka www.nekulturniministr.cz

Osobnosti české a světové kultury, politici i akademici vyjadřují podporu Muzeu umění a kontinuitě projektu Středoevropského fóra. Napsal nám sochař Ivan Theimer, prezident Vasarelyho nadace a vnuk slavného malíře Pierre Vasarely, prezident polské národní komise pro UNESCO Jacek Purchla, herečka Bára Hrzánová, bývalý premiér Petr Pithart či režiséři Miroslav Krobot, Petr Zelenka a Olga Sommerová.

"Sleduji olomoucké muzejnictví a vůbec péči o památky s obdivem už celá desetiletí. Zasloužená pýcha Moravy! Odvolání ředitele Muzea umění Olomouc pokládám za neomalenost, za podraz bývalého primátora! Sociální demokracie si přibila další hřeb do své eventuální rakve. Jak se trefila do množiny varovných signálů, vysílaných z vládní koalice," napsal Petr Pithart.

Muzeum umění a architektonický návrh pana Šépky je něco, na co můžeme být hrdí a čím bychom se mohli chlubit a z čeho by měla prospěch nejen Olomouc, tvrdí pak ve svém prohlášení herec a režisér Miroslav Krobot.

Dopis s podporou poslal do Olomouce také Pierre Vasarely, vnuk slavného představitele op-artu a kinetického umění Victora Vasarelyho a prezident Vasarelyho nadace v Aix-en-Provence: "Muzeum a jeho současní zaměstnanci získali podporu mnoha institucí ze zemí Visegradské čtyřky, získalo i označení “Evropské dědictví” (Cultural Heritage Label) a podporu mnoha západních muzeí a nadací. Po mnoho let je toto muzeum za své výstavy, za svůj badatelský program a za vize uskutečňované v programu CEAD (Central European Art Database) pokládáno za jednu z nejvýznamnějších institucí. Vasarelyho nadace je ve styku s Muzeem umění již 11 let, navázali jsme velmi úzkou spolupráci. Jsem přesvědčen, že Muzeum umění Olomouc musí v činnosti pokračovat i se svým architektonickým programem, aby mohlo nadále rozvíjet své aktivity."

Z Francie přišla podpora také od olomouckého rodáka a slavného sochaře Ivana Theimera: "Těším se na to, až zase přijedu do Olomouce a uvidím, že se v sousedství Muzea umění staví dům pro Středoevropské fórum, o kterém vyprávím přátelům v Paříži i v Toskánsku. Vzpomínám si, jak jsme o tom už v devadesátých letech diskutovali jako o myšlence, která mě úžasně nadchla, o které přece psával i jiný moravský Pařížan Milan Kundera, o myšlence obnovy propojenosti kultury ve střední Evropě, kterou se dvacáté století pokusilo rozvrátit a kterou mělo formou dialogu otvírat toto muzeum. A těším se na setkání s přáteli, s těmi, kteří to všechno s takovou inteligencí, rozhledem, obětavostí a neuvěřitelnou pílí v minulých létech vytvořili – s Michalem Soukupem, Ondřejem Zatloukalem, Ginou Renotière a mnoha dalšími."

Za Muzeum umění a jeho zaměstnance se postavil i Karel Srp, autor největší mezinárodní výstavy v historii muzea Rozlomená doba 1908-1928: "Svojí činností se Muzeum umění stalo jednou z nejrespektovanějších evropských institucí, jež má ve své náplni i starost o nejvýznamnější umělecká díla, jež jsou v České republice (např. Tizianův obraz Apollón a Marsyas). Budova nového muzea by měla být zastřešením dlouhodobé koncepce, jejíž obsah je mnoho let předem promýšlený, je výsledkem práce a diskusí mnoha zaměstnanců muzea a externích spolupracovníků. Bylo by na pováženou, kdyby jakkoli došlo k pokusu o destabilizaci této instituce. Muzeum umění Olomouc je klenotem, jenž nemá České republice obdoby."

Odvolanému řediteli Michalu Soukupovi pak napsal dopis také prezident polské národní komise pro UNESCO Jacek Purchla, kde mimo jiné píše: "Nejlepším příkladem Vaší mimořádné činnosti je právě probíhající výstava v Mezinárodním kulturním centru v Krakově Rozlomená doba 1908-1928. Avantgardy ve střední Evropě. Právě díky Vaší osobní iniciativě a Vašemu vedení mohlo být shromážděno vynikající středoevropské umění z let 1908-1928 a poprvé komplexně představeno ve všech zemích Visegrádské čtyřky. Nikdy dříve toto nikdo neudělal, a pravděpodobně se podobný počin ani v dohledné době nezopakuje. Výčet Vašich úspěchů je mnohem delší. Dovolím si tedy zdůraznit alespoň jeden z loňského roku, kdy Muzeum umění Olomouc připravilo vůbec doposud největší výstavu abstraktního polského umění v dějinách. Výše uvedené příklady jasně poukazují na skutečnost, že není žádná další česká instituce zasvěcenější vzájemnému porozumění sousedských zemí skrze umění a kulturu. Vaše prokazatelné nasazení a strategická vize v této misi si zaslouží nejhlubší uznání."

Historička umění, emeritní profesorka Irina Subotić píše z Bělehradu, že: "Muzeum umění Olomouc, vedené ředitelem Michalem Soukupem, představuje mimořádnou a seriozní kulturní instituci nejen díky bohatosti svých sbírek, ale také díky své aktivní spolupráci na mezinárodní úrovni - momentálně je jejím dokladem zcela zásadní výstavní projekt Rozlomená doba 1908-1928. Velice silně mě zarmoutilo, když jsem se dozvěděla, že namísto ocenění byl ředitel Soukup, obdivovaný mnoha kolegy ve Vaší zemi ale i v zahraničí, perzekvován zcela v rozporu se zásadními principy demokracie a svobody. Podobná je i situace se Středoevropským Forem Olomouc (SEFO) a také situace pana Jiřího Fajta, ředitele Národní Galerie. Je neuvěřitelné, že ve Vaší zemi, která tolik trpěla v době komunismu/socialismu, jsou Vaši intelektuálové, profesionálové a schopné osobnosti opět vystavováni nedůvěře, neopodstatněné kontrole a politickým útokům. Taková situace značně poškozuje obraz české demokracie a jejích evropských hodnot. Moji kolegové i já osobně jsme touto situací velmi zarmouceni a požadujeme spravedlnost a svobodu vyjadřování coby základní elementy demokracie kdekoliv - momentálně tedy v České republice."  

"Tímto na základě svých zkušeností a návštěv vyjadřuji své přesvědčení, že Muzeum umění Olomouc je mimořádná instituce spravující významné sbírky a provozující kurátorskou činnost vysoké kvality. Vyjadřuji plnou podporu zaměstnancům muzea a věřím, že budou moci pokračovat ve své důležité práci bez jakýchkoliv překážek," píše z Kalifornie paní Eva Forgacs, historička umění, členka Poradního výboru EAM. 

Beata Gawrońska-Oramus, historička umění a autorka výstavy Abstrakce.PL, poslala také svou podporu řediteli Soukupovi: "Vážený pane řediteli, s velkým překvapením a smutkem jsem si přečetla zprávu o Vašem propuštění z funkce ředitele MUO. S potěšením jsem s Vámi a Vaším výborným týmem spolupracovala při výstavách Alfreda Lenicy, Abstrakce.PL a připravované výstavě Jana Pamuly. Vždy jsem obdivovala Vaši profesionalitu, zkušenosti, vynikající kompetence a angažovanost vůči celému týmu zaměstnanců MUO. Výrazem obdivu k úspěchům MUO je mimo jiné i současný návrh představit výstavu Abstrakce.PL v uměleckém centru Marka Rothka v Lotyšském Daugavpils. Doufám, že rozhodnutí o Vašem odvolání není konečné. Přeji Vám hodně zdraví a klidu. K pozdravům připojuji svůj respekt a obdiv vůči Vám."

"Je mi strašně smutno z toho, co jsem se dočetla v tiskové zprávě Ministerstva kultury. To, co dělá Muzeum umění Olomouc si zaslouží velký respekt. Měla jsem tu čest s muzeem spolupracovat na konferenci a výstavě Zrod moderního středoveropana a Rozlomená doba. Mají můj obdiv a podporu," dodává europoslankyně Michaela Šojdrová.

Podpora na domácí půdě Olomouce je také výrazná, za všechny uvádíme tyto příchozí dopisy: 

Velmi nešťastný je podle rektora Palackého univerzity Jaroslava Millera způsob, kterým ministerstvo kultury řeší personální otázky v Muzeu umění.

"Vážení přátelé, dovolte mi za Univerzitu Palackého v Olomouci coby smluvního partnera Muzea umění Olomouc a projektu SEFO vyjádřit poděkování za trvalé kulturní obohacování města Olomouce, výstavní akce na světové úrovni i za maximální úsilí, které jste doposud věnovali prosazování vzniku Středoevropského fóra, a to za velmi komplikovaných a měnících se podmínek. Coby instituce, která se odborně zabývá mapováním kulturních a kreativních průmyslů, konstatujeme, že stabilitu MUO a bezkonfliktní realizaci SEFO považujeme za jednu z rozvojových priorit Olomouce s výrazným a mnohostranným potenciálem. Způsob řešení sporných bodů a personálních otázek ze strany zřizovatele považujeme za velmi nešťastný a jdoucí proti vyznění dosavadních jednání", vyjádřil se ke kauze Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého.

"Miluji Olomouc a považuji ji za nejlepší místo na světě. Ale – co si budeme povídat – ve srovnání s kulturními centry v blízkém i vzdáleném okolí je Olomouc provinční hnízdo. Jen mizivé množství kulturních institucí či jednotlivých osobností bylo v různých časech schopno tuto provinčnost překonat a vyrůst do evropských rozměrů. Institucí, která toho byla schopna, bylo vždycky olomoucké Muzeum umění – zásluhou svých hluboce vzdělaných ředitelů, Pavla Zatloukala a Michala Soukupa, ale i zásluhou svých angažovaných a věci české a středoevropské kultury a umění dedikovaných spolupracovníků. Jako bývalá vedoucí kateder germanistiky a judaistiky UP konstatuji, že se mi s Muzeem umění vždy skvěle spolupracovalo (připomínám jen společně vymyšlený a již jedenáctkrát provedený festival Dny židovské kultury a objevitelskou výstavu o – další velké nadprovinční – olomoucké  osobnosti, Paulu Engelmannovi), jako jednatelka spolku profesorů FF UP, „Societas cognitorum“ konstatuji, že profesor Pavel Zatloukal patří k našim nejzářivějším členům a že jeho současnou dehonestaci těžko neseme. Instituce a osobnosti nadprovinčního dosahu a nadprovinční kvality nemají ovšem v  prostředí provinční průměrnosti na růžích ustláno: vyvolávají nechuť, závist, nevraživost. Jako literární historička mám ráda příběhy, ráda fabuluji. Současné dění kolem olomouckého Muzea umění se mi skládá do tohoto (čistě fikcionálního) příběhu: Typicky provinční, průměrný politik (spíš funkcionář a aparátčík starého střihu) vržený kalnou vlnou hry o moc v tomto státě do ministerského křesla (v resortu, kde funguje leda jako oxymóron), dostal zadání z vyšších míst, aby se zbavil ředitele Národní galerie – a za odměnu za dobře provedenou čistku si pak smí přihřát vlastní polívečku, což obratem učinil odvoláním ředitele MUO a podáním trestních oznámení. Až se v procesu nezávislého policejního a soudního vyšetřování (budeme-li mít v příštích týdnech a měsících v tomto státě ovšem ještě nezávislé soudnictví) časem ukáže, že obvinění byla planá, nebude mít ministr ne-kultury jistě ani dost slušnosti, aby se omluvil – a předseda vlády a předseda příslušné strany v té době (potáhne se to jistě léta) už budou dávno zaměstnáni jinými důležitými věcmi, než aby si vzpomněli na „drobný problémek“ v tak nedůležitém rezortu, jako je kultura, někde v provinční Olomouci, a vyvodili z toho pro svého ministra důsledky. Doufám, že až se ministr Staněk vrátí z Prahy do Olomouce, že si o něj slušný Olomoučák neopře ani kolo. Leč tato víra ve vyšší spravedlnost je samozřejmě chabou náplastí na rozkol, který ministr už způsobil," uvedla pro MUO Ingeborg Fialová-Fürst, germanistka, členka Rakouské akademie věd, profesorka FF UP.

"V Olomouci existovala samostatná  Oblastní galerie výtvarného umění. V rámci normalizace po roce 1968 byla podřazena Vlastivědnému muzeu, pak se stala pouze odborem a protože nadále "zlobila", stala se následně jen oddělením pod dohledem manželky šéfa olomoucké StB. Po roce 1989 byla prof. Zatloukalem galerie znovu osamostatněna a bylo vybudováno MUO jako instituce s mezinárodním přesahem. Zdá se, že současný ministr kultury by rád zopakoval postup normalizátorů k bezvýznamnosti instituce. Bývalý primátor Olomouce a Olomouci škodí - nechápu," píše bývalý odborný pracovník OGVU v Olomouci, předseda Galerie Caesar Olomouc Oldřich Šembera. 

K nastálé situaci se vyjádřilo také Zastupitelstvo města Olomouce, které schválilo v pátek 26. dubna následující prohlášení: „Zastupitelstvo města Olomouce se znepokojením sleduje dění kolem Muzea umění Olomouc, které pokládá za jednu nejvýznamnějších kulturních institucí v našem městě. ZMO za této situace znovu zdůrazňuje dlouhodobou podporu záměru Středoevropského fóra a vyjadřuje obavy, že současný vývoj povede k ohrožení realizace celého záměru.“

Vyjádření Rady galerií ČR najdete ZDE. Podepsali jej tito ředitelé: Jan Randáček (Oblastní galerie Liberec), Lenka Škvorová (Muzeum umění a designu Benešov), Pavel Ciprian (Muzeum města Brna), Aleš Seifert (Alšova jihočeská galerie), Marcel Fišer (Galerie výtvarného umění v Chebu), Daniel Novák (Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě), Jan Samec (Galerie umění Karlovy Vary), Hana Kristová (Galerie Klatovy / Klenová), Jan Štíbr (Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích), Jan Kapusta (Galerie výtvarného umění v Náchodě), Josef Chalupa (Horácká galerie v Novém Městě na Moravě), Jiří Jůza (Galerie výtvarného umění v Ostravě), Hana Řeháková (Východočeská galerie Pardubice), Roman Musil (Západočeská galerie v Plzni), Aleš Rezler (Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory), Magdalena Juříková (Galerie hlavního města Prahy), Miroslav Divina (Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem), Ivo Frolec (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti), Václav Mílek (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně), Jan Smetana (Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových), František Zachoval (Galerie moderního umění v Hradci Králové), Václav Zoubek (Rabasova galerie Rakovník), Josef Fantura (Galerie výtvarného umění v Hodoníně), Martina Lehmannová (Památník Lidice), Hana Nováková (Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě), Dana Schlaichertová (Městská Galerie Litomyšl)

Muzeu umění Olomouc podporu dále vyslovili: Divadlo Continuo, David Voda (historik umění, bývalý kurátor MUO a podnikatel v průmyslu), Jan Brodský (kurátor SGVU), Spolek skutek (členové a členky výboru: Alena Kunicová, Marek Meduna, Tomáš Hrůza, Josefína Klimentová, Lucie Kultová, Johana Lomová, Jiří Ptáček, Piotr Sikora, Šárka Zahálková), Markéta Odehnalová (historička umění), Eva Nováková (předsedkyně Klubu UNESCO Kroměříž), Anežka a Miroslav Kovalovi (Galerie Jiřího Jílka v Šumperku), Jiří a Kateřina Žlebkovi (sochař a malířka, kreslířka) Martin Velíšek (akademický malíř), Pavel Konečný (bývalý ředitel Divadla hudby), Jiří Lindovský (grafik, kreslíř a malíř), soubor pražského Divadla Letí, Lubomír Smékal (psycholog a scénárista filmů Díra u Hanušovic a Kvarteto), Ondřej Michálek (grafik, kreslíř, grafický designer, výtvarný pedagog), BuranTeatr (brněnské divadlo), Ondřej Dadejík (Společnost pro estetiku), Jan Jemelka (akademický malíř), Alena Jemelková (vedoucí Památkové péče Arcidiecéze olomoucké), Jiří Hrabal (literární teoretik a estetik, Katedra bohemistiky FF UPOL), Anna Ošancová, Jan Zemánek, Jana Budíková, Ivana Klimešová, Ivona Vlčinská, Olga Ficnerová, Marta Mikšíková. 

Muzeum umění Olomouc seznam průběžně doplňuje.

Všem za vyslovenou podporu děkujeme.