Pohřební schrány olomouckých Přemyslovců vystaví Arcidiecézní muzeum

AKTUALITA | 7. 8. 2018

Téměř tisíc let staré ostatky pravděpodobně přemyslovských knížat, zakladatelů olomouckého Klášterního Hradiska Oty I. (1045 - 1087), Oty III. (1122 -1160) odvezli z tamního kostela sv. Štěpána Prvomučedníka archeologové do Prahy k dalšímu zkoumání. Cínový sarkofág a malovanou dřevěnou schránu, v níž byly kosti uloženy, znovuobjevili na sklonku loňského roku farář Bedřich Přemysl Hanák a historik umění Leoš Mlčák zazděné v sakristii kostela. Obě putují ke konzervaci do Muzea umění Olomouc. Veřejnost je uvidí na výstavě Zde se nacházíte. Václavské náměstí v proměnách času, která začíná 6. září v Arcidiecézním muzeu.

Podle odhadů by pohřební schránka mohla kromě obou přemyslovských knížat obsahovat i pozůstatky jejich manželek Eufemie a Durancie, dvou dětí Oty III., olomouckého biskupa Jana III. a premonstrátského opata na Hradisku Roberta I. „Ve spolupráci s Národním muzeem provedeme základní antropologickou analýzu. Klíčový bude počet jedinců, zda jde o muže nebo ženy, dožitý věk a fyzický stav a zda to, co zjistíme, odpovídá tomu, co se o tom předpokládá. Když to bude odpovídat, nastoupí další analýzy, mezi nimi bude nejdůležitější DNA,“ řekl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.

Analýza ostatků potrvá několik měsíců. Vzorky budou odborníci porovnávat s pražskými nálezy. „Nyní máme z Pražského hradu sedm osob, které jsou považovány za členy přemyslovského rodu. Jsme na stopě DNA u tří z nich. Pokud by se skutečně jednalo o Otu I. a Otu III., byl by to oboustranně obrovský posun. Ověřili bychom si pražské Přemyslovce a potvrdili i olomoucké Přemyslovce,“ doplnil Frolík.

Osudy pozůstatků byly poměrně dramatické. Nejvíce byly ohroženy v polovině 17. století za Třicetileté války, kdy švédští vojáci násilím otevřeli kryptu pod již neexistující gotickou kaplí Panny Marie Sněžné v areálu Hradiska a tělesné pozůstatky rozházeli. „Zřejmě hledali cennosti a šperky,“ podotkl Mlčák. Kosti se podařilo sesbírat, několikrát se potom stěhovaly. V dobrém stavu se zachovaly také díky tradičnímu omývání horkým vínem v druhé polovině 17. století.

Foto: MUO - Markéta Ondrušková