Nový katalog představí vývoj knih v 1. polovině 20. století

AKTUALITA | 28. 8. 2019

Jak se měnila kniha s nástupem secese, symbolismu, surrealismu nebo funkcionalismu? Kdy začala být chápána jako svébytné umělecké dílo? Na to vám odpoví kromě výstavy Sousedé v knize také stejnojmenný katalog.

„V katalogu i na výstavě se zaměřujeme se na vývoj knižních úprav od počátku 20. století až do konce 2. světové války, a to v podání jak českých, tak německých umělců,“ prozrazuje autorka Hana Bartošová.

Nejprogresivnější umělci střední a východní Evropy tvořili v Německu, kde nalézali platformy pro nové pojetí umění. Jednou z nich bylo například hnutí Bauhaus, které vychází z konstruktivismu a způsobilo revoluci v architektuře, užitém umění i v typografii. „V našem pojetí není podstatné, jaké české knihy vycházely v němčině a naopak. Soustředíme se výhradně na výtvarnou, typografickou stránku knihy, představujeme jednotlivé tvůrce a obsahovou stránku zcela pomíjíme,“ zdůrazňuje Bartošová.

Výtvarníci mají většinou blízký vztah k literatuře, a proto knihy často provázejí ilustrace autorů zvučných jmen. Knižní tvorba byla pro výtvarné umělce také zcela prozaicky i vítaným zdrojem příjmů. Vydavatelství měla většinou stabilní okruh spolupracovníků z řad výtvarníků. V českém prostředí to bylo třeba nakladatelství Aventinum, které založil Otokar Štorch-Marien v roce 1919. Pracovali pro něj nejznámější umělci české meziválečné avantgardy, jako byli Josef Čapek, Jan Zrzavý, Josef Šíma, Jindřich Štyrský či Toyen. „V prostorách nakladatelství byla dokonce galerie – Aventinská mansarda, kde se ve své době konala řada klíčových výstav českého výtvarného umění,“ připomíná Bartošová.

Více už ale v katalogu výstavy, který si můžete zakoupit přímo na pokladně Muzea umění nebo ZDE.

Domů do knihovny si můžete nově odnést také dílo architekta Petra Braunera, katalog doprovázející výstavu Architekt Petr Brauner najdete ZDE.