Následujte nás


Přihlásit se k odběru novinek

 

Už v neděli končí výstava Avantgardní fotograf Jaromír Funke

AKTUALITA | 8. 2. 2019

Jaromír Funke 
1896: Narodil se 1. srpna ve Skutči 
1908: Od otce dostal první fotoaparát 
1920: Začal se intenzivně věnovat fotografické tvorbě. 
1923: Vytvořil první avantgardní díla, především zátiší ovlivněná kubismem, novou věcností a abstrakcí
1927: Vznikla první díla z cyklu Abstraktní foto patřící k vrcholům Funkeho tvorby 
1933: Výnosem ministerstva školství se stal externím učitelem v kurzu reklamní fotografie na Státní grafické škole v Praze  
1937: Poprvé fotografoval na Podkarpatské Rusi; zúčastnil se Výstavy československé avantgardy, pořádané Burianovým divadlem D 37 
1939: Společně s přítelem Eugenem Wiškovským začal od podzimu intenzivně spolupracovat s časopisem Fotografický obzor
 1945: 22. března tragicky umírá poté, co nemohl být operován se zánětem pobřišnice kvůli
bombardování Praha

Už jen do neděle můžete v Muzeu moderního umění obdivovat fotografie Jaromíra Funkeho. Jeho díla má ve svých sbírkách Muzeum moderního umění v New Yorku, Pompidouvo centrum v Paříži nebo Tokijské muzeum fotografického umění. Jaromír Funke je vedle Františka Drtikola či Josefa Sudka mezi zásadní osobnosti meziválečné avantgardy. Výstava v olomouckém Muzeu moderního umění představuje nejvýznamnější část jeho tvorby.

„Výhradně jsme se zaměřili na jeho avantgardní fotografie, jež originálně a progresivně rozvíjely inspirativní podněty kubismu, abstrakce, nové věcnosti, konstruktivismu a surrealismu,“ říká autor výstavy Vladimír Birgus. Většinu vystavených děl tvoří vzácné dobové originály nejslavnějších děl, ale jsou zde rovněž práce málo známé i dosud nikdy nepublikované, což umožnila spolupráce s Funkeho dcerou Miloslavou Rupešovou.

Abstraktní foto

První avantgardní díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem a abstrakcí vytvořil Funke v roce 1923. Často se jednalo o jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty. S osmnácti fotografiemi se zúčastnil I. výstavy Svazu českých klubů fotografů amatérů v Praze a v následujícím roce poprvé vystavoval také na mezinárodních fotosalonech v Paříži a v Torontu. Salony obesílal až do začátku 30. let, jeho práce byly vystaveny například v Londýně, Liverpoolu, Turíně, Stockholmu, Zaragoze, Bruselu, Varšavě, Ottawě, New Yorku, Tokiu, Vídni a dalších městech.

Některé fotografie z 20. let patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti. V roce 1927 vytváří první díla z cyklu Abstraktní foto, patřící k vrcholům jeho tvorby, a tento cyklus rozvíjí až do roku 1929. Navazuje v něm na starší zátiší se skleněnými tabulemi, lahvemi nebo žárovkami, v nichž postupně hrály hlavní roli vržené stíny. V tomto souboru ještě intenzivněji rozvíjí téma světla, průsvitnosti a světelných odrazů.

O tom, jak svět přijímá Funkeho fotografie, vypovídá nejen zastoupení ve světových galeriích, ale i jejich prodejní cena. Například aukční dům Sotheby’s vydražil v New Yorku před sedmi lety kompozici ze zmíněné série Abstraktní foto za 350 500 dolarů, což bylo tehdy v přepočtu více než 6 milionů korun.

Fotogalerie
Jaromír Funke

Portrét Jaromíra Funkeho od Josefa Sudka, 1923

Samota a brýle
Fotografická kompozice: Samota I
Fotogram
Neony II
Z cyklu Sklo a odraz
Z cyklu Čas trvá
Abstraktní fotografie II
Ke stažení

Dnešní otevírací doba

Arcidiecézní muzeum Olomouc 10.00-18.00
Muzeum moderního umění 10.00-18.00
Arcidiecézní muzeum Kroměříž 8.30-18.00

Pátek | 29. 3. 2024

Dnes je otevřeno


Pokladna otevřená út–ne 10-18 hodin, Rezervace na pokladna@muo.cz
telefon: 585 514 241

8 Otevřených výstav

Přihlásit se k odběru novinek

 
© MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC 2022