Dny židovské kultury: od Masarykovy nezapomenutelné cesty až po Klezmer Band 

AKTUALITA | 5. 10. 2018

Na jaře roku 1927 přijíždí Tomáš G. Masaryk do Svaté země. Je to vůbec první návštěva oficiální hlavy státu v tehdejší mandátní Palestině, zárodku Státu Izrael. Přestože československý prezident deklaruje cestu jako soukromou a kvůli bezpečnosti ji podniká tajně a pod jiným jménem, Izraelci jí přikládají ohromný význam a nikdy na ni nezapomněli. Pro ně to byla a je „nezapomenutelná cesta“.

Právě výstava Masaryk a Svatá země, která ukáže mnohdy dosud nepublikované fotografie a další archivní materiály ze zmíněné návštěvy, zahájí 11. ročník Dnů židovské kultury Olomouc s podtitulem Od začátku… Česko-Slovensko a Izrael. Zvolené téma má dvě roviny – 100 let od vzniku Československé republiky a 70 let od vzniku Státu Izrael, ale také zdůrazňuje od počátku nadstandardní československo-izraelské vztahy. 

Slavnostní vernisáž výstavy a zahájení Dnů židovské kultury se konají v pondělí 8. října v 17.30 v Arcidiecézním muzeu, v křížové chodbě Zdíkova paláce. 

Česká stopa v Izraeli

Na různé aspekty vztahu našich zemí – umělecké, architektonické, vzdělávací či politické – se zaměří přednášková část festivalu.

Téma Obnova československo-izraelských vztahů po roce 1989 připomene bývalý český velvyslanec v USA, Velké Británii a Izraeli Michael Žantovský, který jako mluvčí a poradce prezidenta Václava Havla zblízka sledoval vytváření nových vztahů mezi oběma státy.

Důležitou, avšak dodnes souborně nezpracovanou kapitolou českých i izraelských dějin umění jsou výtvarníci, kteří se narodili v českých zemích, ale v průběhu života z osobních, náboženských či politických důvodů emigrovali do Palestiny, po vzniku samostatného státu v roce 1948 do Izraele. Na tuto oblast se zaměří Eva Janáčová v přednášce Země zaslíbená. Česko-izraelští výtvarníci.

Divadlo na aktuální téma 

Jedna událost – snaha rehabilitovat židovský hřbitov v Prostějově – inspirovala hned dva divadelní příběhy. Autorská inscenace režiséra Jakuba Čermáka a centra Johan Po tvých hrobech šlapu ukazuje zásadně odlišné lidské přístupy: na jedné straně hřbitovní epitafy a úcta k mrtvým, na druhé lhostejnost a vulgární opovržení. Dny židovské kultury se na hře podílely jako koproducent. 

Také groteskní komedie Hynka Skotáka nazvaná Furianti vychází z kauzy starého židovského hřbitova v Prostějově. Andrea a Petr zdědili dvorek po dědovi, který jej po válce vydláždil židovskými náhrobky. Když o ně projeví zájem židovská obec, ucítí furiantský moravák Petr příležitost. Po představení Městského divadla Zlín bude debata s dramaturgem Vladimírem Fekarem a herci. 

V nepříliš obvyklé divadelní formě – storytellingu – uvedou Justin Svoboda a Markéta Holá dvanáct příběhů pojmenovaných souhrnně Já, olomoucká obec židovská. Autorské vyprávění nahlíží z různých úhlů na život členů olomoucké židovské komunity. 

Vzpomínky na 40. léta

Filmová sekce představí české i izraelské snímky, které reflektují především onu mimořádnou atmosféru konce čtyřicátých let, zlomového období pro oba státy. 

Exkluzivně ve světové premiéře diváci uvidí část aktuálního projektu Noémi Schlosser The Youth of 1948. Tvoří jej série 70 interview s lidmi, kteří pomáhali s výstavbou židovského státu v době jeho vzniku. Zhruba třicetiminutová sekvence, kterou bude možné vidět v Olomouci, je věnovaná Čechoslovákům. Je mezi nimi například Hugo Marom, který prošel leteckým výcvikem v Olomouci. 

V nabídce Dnů židovské kultury však je toho mnohem víc. Díky mobilní aplikaci se zájemci mohou zúčastnit městské hry Olomouc židovská, zhlédnout variaci na kocourkovské chytrolíny – pohádku Hlupáci z Chelmu v podání divadla DAMÚZA, sledovat film Above and Beyonded o osudech zahraničních pilotů bojujících za nezávislost Izraele, ale v programu jsou další zajímavé akce. Například kapela Pressburger Klezmer Band představí osobitou interpretaci židovské lidové hudby klezmer s prvky jazzu, reggae a balkánského folklóru.

Dny židovské kultury Olomouc pořádají Muzeum umění Olomouc, Židovská obec Olomouc a Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Nad akcí převzal záštitu velvyslanec Izraele Daniel Meron.