Připomeňte si s námi dnešní svátek Jana Sarkandra a těšte se na výstavu o něm

AKTUALITA | 6. 5. 2020

Magický měsíc květen spojuje dva významné místní světce, Jana Sarkandera a Jana Nepomuckého, první jmenovaný slaví svátek dnes, ten druhý za deset dní. Oba spojuje také připravovaná výstava v Arcidiecézním muzeu Jan a Jan, která ukáže jejich zobrazování ve výtvarném umění, bohužel ale až na podzim.

„Výstava Jan a Jan. Legendy Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera ve výtvarném umění byla původně plánovaná na letošní léto, ale kvůli koronavirové pandemii jsme museli její začátek přesunout až na podzim, přesně řečeno na 5. listopadu,“ říká tiskový mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.

Výstava představí dvě v lecčem podobné legendy – oba Janové byli mučedníky zpovědního tajemství a připomene dvě významná výročí – loni uplynulo 290 let od svatořečení Jana Nepomuckého, velmi oblíbeného světce v celé střední Evropě. Letos je to pak 400 let od smrti moravského světce Jana Sarkandera, který byl v březnu roku 1620 vězněn a mučen v olomouckém městském vězení, přebudovaném později na kapli Všech svatých Mučedníků. 

„Úcta k oběma Janům byla na Moravě zvláště v období baroka často spojována, a proto jsme je propojili i ve výstavě. Ta vůbec poprvé společně představí umělecké předměty vztahující se ke kultu obou světců – především oltářní obrazy, procesní a oltářní sochy, liturgický mobiliář, zdobené členské matriky, tisky, univerzitní teze, členské lístky, medaile a svátostky – a jejich prostřednictvím seznámí návštěvníky s legendami o jejich mučednických životech,“ říká kurátorka Arcidiecézního muzea Martina Potůčková.

Jeden z ústředních exponátů výstavy se pak vztahuje také ke světci, který dnes slaví svátek, Janu Sarkanderovi.

„Je to obraz Julia Muhra znázorňující přípravnou schůzi k beatifikaci Jana Sarkandera v Sixtinské kapli v roce 1855, který nechalo Arcibiskupství olomoucké u příležitosti výstavy zrestaurovat. Malíř jej vytvořil pro kanovníka olomoucké kapituly a pozdějšího kapitulního děkana Roberta Marii hraběte Lichnovského. Monumentální plátno je dokladem toho, že v Olomouci předpokládali úspěšné završení beatifikačního procesu, probíhajícího už od počátku 18. století,“ dodává Potůčková.

Samotný beatifikační proces započal už roku 1715, kdy požádal olomoucký biskup Wolfgang Hanibal Schrattenbach římskou kongregaci obřadů o jeho zahájení. Ve Schrattenbachově snahách pokračoval Ferdinand Julius Troyer, avšak jeho smrt a následně i smrt papeže Benedikta XIV. na dlouho proces přerušila. Teprve na podnět císaře Františka I. začal v této věci jednat jeho bratr, olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan. Po jeho smrti na jeho práci navázal jeho nástupce Ferdinand Maria Chotek, než tragicky zemřel v roce 1836. Až na základě snah arcibiskupa Bedřicha Fürstenberga se podařilo proces zdárně dokončit. Papež Pius IX. prohlásil 11. září v roce 1859 Jana Sarkandera blahoslaveným.

Více se o obou světcích ale dozvíte na výstavě od 5. listopadu na výstavě Jan a Jan. Legendy Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera ve výtvarném umění.